D: Pred odjezdem z Retymna zkousime najit nejakou msi. Narazime na jednu v kosteliku hned za hotelem. Je to dost zvlastni zazitek spise podporujici muj predchozi nazor. Ikonostaz je behem mse otevreny a skrz nej jdou videt zada kneze jak stoji pred oltarem. Obas vyjde s kadidlem a vsichni se pokrizuji. Muzsky sbor hluboko zpiva, nekteri spis bruci a vyluzuji pouze jednotlive hluboke tony do pozadi. Vsude spousta svicek a silna vune kadidla. Na celou msi jsme nebyli ale pry trvaji i pres dve az tri hodiny. Vetsina lidi se zda byt dost pasivni. Nekolik poznatku - temer vsichni po vstupu do kostela a jiz zminovanem libani ikon jdou hned zapalit svicku ze vceliho vosku nebo rovnou vic. Hned u vstupu je v kazdem kostele dreveny pultik s obsluhou, ktera prodava svicky. Takz se staraji o stojany s horicima svickama, prerovnavaji je aby bylo vzdy volne misto a bez uzardeni oddelavaji jen treba centimetr odhorele svicky a hazou je do specialni nadoby vedle stojanu. Asi k recyklaci. Za jednu svicky chteji euro takze predpokladam ze uz nebi treba vybirat penize na msi jako u nas.
Dalsi poznatek se tyka ikon svatych. Na nekterych visi cele chumle strbrnych plisku urcenych asi jako obetina jednoivych lidi za uzdraveni, poceti a pod. Jednotlive stitky na sobe maji vyrazene zastupne symboly jako je ruka, noha, male dite, ale basli jsme tu i dum nebo auto.
D: Na cestovani autobusem po Krete si asi nezvyknu. Nejen ze do prvniho autobusu na kterem bylo napsane Chania nas nepustili s tim ze pry to neni autobus do Chanie (pozdeji jsem pochopil ze to byl asi dalkovy autobus z Heraklia ktery v Rethymnu nenabiral cestujici), ale v dalsim nam rekli ze maji plno at jedeme pozdejsim. Az kdyz jsme je presvedcili ze uz jsme si dolu stihli nalozit kufry a ze u nas je zvykem cestovat spolu se zavazadly, nas pustili.
Chania je proste nadherna. Nase dovolena ma zatim jednoznacne vzestupnou tendenci. Je tu mnohem vic pamatek i nez v Rethymnu, uzke ulicky, minarety, paradni nabrezi. Pokoj v hotelu Porto Antico mame s balkonem v prvnim patre hned nad nabrezni promenadou s vyhledem na kryty pristav s majakem a mesitou. Pravda ze co se tyce velikosti koupelny meli do navrhovani staveb od Neuferta doplnit ze je mozne umyvadlo, zachod a sprchu umistit do velikosti 1,2x1,4 m a jeste z toho kout 0,6x0,5 m zabrat na instalace.
D: Protoze je nedele, rozhodli jsme se na obed trochu rozsoupnout. Sice je tu toho dost zavreneho, ale odolali jsme nahanecum z turistickych restauraci na hlavni tride a zkusili jsme v lonely planet vychvalovany Portes, kde chodi turisti a mistni tak 50 na 50. Panuje tu ciri shon a vydejnim okynkem bylo videt ze v kuchyni se tri skoro babicky museji potadne ohanet. Ja jsem zkusil tradicni kolac fennes s divokymi bylinkami a grilovane nakladane sardinky. Kaja si dala plnene cuketove kvety a veprove souvlaki (maso na spizu) s domacimi hranolky. Jidlo vyborne, obsluha mila, samozrejmosti je dzban vody k jidlu a drobny dezert na konec jako pozornost podniku. Ze vas nikdo nevyhani po jidle od stolu a muzete si sedet a pozorovar okoli dokud se nerozhodnete zaplatit je taky prijemna zmena.
Recko-cinska odysea
Kaja a jeji mrazeny recky jogurt
D: Navecer se jdeme projit do pristavu. V namornim muzeu maji repliku minojske lodi a stare sklenene lucerny z majaku. Jsou vybrousene z jednorlivych masivnich sklenenych segmentu aby lepe odrazely svetlo.
Fouka dost vitr a cestou k majaku se musime mit na pozoru pred vlnami ktere umi preletet vlnolam a zautocit z vrchu nebo se roztriknout o molo a osplichnout nas zespodu. Ale aspon se nam podarilo nekolik zajimavych zaberu.
Tady jsem koupil houbu na umyvani doslova primo z more.
Žádné komentáře:
Okomentovat