Z Herakleionu musime popojet dal. Chtel jsem nechat kufry na recepci a dojit se podivat do archeologickeho muze kde uz mame koupene listky a kde jsou vsechny originaly z Knossu. Kaja ale trvala na tom ze si vezmeme kufry s sebou at se nemusime vracet. V muzeu ale samozrejme zadna uschovna nebyla a s kuframa na prohlidku nemuzeme. Nejblizsi uschovna je na autobusovem nadrazi. Ten je 10 min odsud a uschovna tu je, ale za 2 eura za kufr. To nam za to teda nestoji, takze prohlidku muzea vzdavame. Kdyz uz jsme tu kupujeme rovnou listky na autobus a jedeme do Rethymna.
Jak zjistujeme po ceste, ostrov je pomerne kopcovity. Vsude je spusta koz a ovci na uplne vyprahle zemi, co tady zerou je mi zahada. Vjizdime do Rethymna. Jedna zastavka u nejake skoly, dalsi kdesi na krizovatce. Kde mame ale vystoupit my? Pani vedle moc nerozumi anglicky, ale po dotazu centrum? naznaci ze dalsi zastavku. Dalsi zastavka je jak se zda opravdu u centra, jenze na nemozne uzke a rusne ulici. Podekujeme (efcharisto), rozloucime se (andyjo) a vyskakujeme ven. Autobus se rozjizdi. No jo, ale co kufry, ty mame prece dole v zavazadlovem prostoru. Kaja dobiha ridicovu kabinu a busi do okynka. Po par metrech zastavuje. Rika ze tady nam kufry neda, je tu moc velky provoz, at si naskocime. Rozjizdime se a vzdalujeme se od centra. Kdyz to vypada ze uz vyjedeme z mesta stoci to k nabrezi a zezadu zajizdi na autobusove nadrazi. Slava, jsme zachraneni.
Pepi studio kde budeme bydlet vypada moc pekne. Opet primo v centru. Maly dvur s bazenem, nas pokoj primo nad kavarnou s vyhledem do ulice. Prohlidku mesta nechavame na zitra a jdeme k mori na plaz. Je pekne piscita ale jsou tu obcas vyplavene chaluhy. Pozorujeme dva kluky na hrazi, tak kolem deseti, jak v ponozkach splhaji po kamenech a lovi morske jezky. Chvili se opalujeme, chvili plaveme. Potom s plaveckymi brylemi jen tak sledujeme zivot pod vodou. Na prvni pohled se zda ze tu nic neni, z drobnych ulit se ale po chvili vysouvaji nozicky a uz si to sinou po dne nekam za potravou. Jednu z ulit bereme do ruk. Zkoumave na nas drobny asi krab (?) vystrkuje oci a klepytkem se odstouchava do bezpeci. Potom se zkousi zahrabat do pisku a vyfukuje proud vody s piskem, takze z nej zustane jenom maly kopecek pisku s otvorem nahore. Uvedomuju si ze takovymi kopecky je cele dno jen pokryte. Jinak je tu jen par rybek, ktere jsou vdecne za kazdy drobecek chleba, jinak nic nez pisek. Zadne skeble, kameny ani odpadky.
V mistnim obchode kupujeme dalsi syr, olivy, vino (nakonec zjistuju ze ro je recina - vino s primesi borovicove plyskyrice - trosku trpke a takove zvlastni ale da se to pit), nejake rajacata, meloun. Delam si nekolik poznamek - za prve, ze ovoce a zelenina je tu bezne vystavena hned u chodniku jeste pred samotnym vytupem do obchodu (treba i supermarketu) tedy pred pokladnami. Dale ze zde pecivo a veskerou zeleninu a ovoce bali do papirovych pytliku. Sacky jsou jenom na prenaseni nakupu. A posledni vec, kterou by meli urcite zavest u nas - syr, sunku a pod bali do folioveho papiru a pote jeste pretahnou gumickou a prelepi samolepicím stitkem s carovym kodem. Vec jde potom znovu v pohode zabalit a neokora a gumicka neskouzne a neztrati se.
Po veceri u bazenu jseme na vecerni prochazku a poustime draka ktereho jsme si vzali sebou. Okamzite mame publikum v podobe malych deti ktere nas s radosti sleduji. O to radostneji, ze nam to vubec nejde a drak nevyhnutelne hned co vzlete zase pada k zemi. Prvni ta porivana omrzi deti, pak me protoze musim porad chkdi pro draka a pak hodne pozde nakoc i Kaju, ktera to zkousi porad znovu a znovu dlouho do noci.
Žádné komentáře:
Okomentovat