Kolem obeda odjizdime do Chory Sfakion na jiznim pobrezi. Poprve cesta probiha bez problemu. Projizdime pohorim Lefka Ori a klesame hustymi serpentinami dolu k mori. Po ceste zacina byt cim dal vic prostrilenych znacek (na Krete je vic zbrani nez obyvatel a strileni do silnicnich znacek je pry uzasna prilezitost jak se pocvicit v mireni). Nekolikrat musime zastavovat kvuli kozam valejicim se pres silnici. Jak klesame dolu k Sfakii nabizeji se uzasne vyhledy do udoli (trochu to ale kazi dojem ze na koncich serpentin nemaji svodidla a protoze si autobus musi v zatacce docela dost najet, trci mu chvilemi predek nad propasti. Jinak po ceste jsem z okynka zahledl prodejnu malych kaplicek. Maji je vsude u silnice, bud na pamatku toho ze nekdo nedotocil tu zatacku, nebo casteji kdyz se nekomu podari o vlasek uniknout nestesti. Najdete je po celem ostrove. Vypadaji jako zmenseniny pravoslavnych kostelu a myslel sem ze je mistni vyrabeji sami a jde o lidovou tvorivost, ale supermarket s temito kosteliky mi rozpustil zase jednu moji naivni predstavu.
Chota Sfakion (nebo tez Sfakia) je male pristavni mestecko nakupene kolem pristavu. Ma asi 300 obyvatel, docela rusne nabrezi kvuli vyletnikum vracejicim se lodi ze soutezky Samaria a pokracujicich do Chanie a jednu slusnejsi plaz kde jsme stravili zbytek vecera.
Žádné komentáře:
Okomentovat